Historie

Obec Bukovice leží na soutoku Pěkovského a Hlavňovského potoka 1 km severně od Police nad Metují ve směru na Broumov. Byla založena okolo roku 1220 polickými benediktýny. Podle urbáře měla obec Bukovice 5 lánů a 11 pruhů polí, z každého lánu platili hospodáři vrchnosti 20 grošů ročně a to vždy o sv. Jiří a sv. Havlu. Dále museli platit vrchnosti naturální dávky, povinnost roboty na panském. Zemská obecní daň činila 3 kopy 18 grošů.

V Bukovici stál v roce 1406 panský dvůr s poplužím – v místě za dnešní hasičskou zbrojnicí – s polnostmi, které se táhly ke Klůčku a k Ledhuji. Po jeho zrušení byli zdejší usedlíci povinni vykonávat robotu na dvorech polického panství, což vedlo k účasti na velkém selském povstání v r. 1680. Dále stál v Bukovici panský mlýn v majetku obce. Ten stával v místě č. p. 39, dříve Bohumil Krtička. V roce 1421 byla obec vypálena slezským vojskem a obyvatelé, kteří se ukryli na Ostaši, povražděni. V roce 1585 řádil mor. Při třicetileté válce obec zpustošena, řada usedlostí byla opuštěna, pole neobdělána, mlýn zničen.

V obci bylo v r. 1727 8 sedláků, 3 zahradníci, 6 domkařů a svobodný krčmář. Velký hlad postihl obyvatele za sedmileté války, zvláště za tažení vojsk – v r. 1745 to bylo pruské vojsko pod vedením krále Bedřicha II. V roce 1770 měla obec již 120 obyvatel a 24 popisných čísel. Válečné útrapy, rekvisice obilí a zvířat měly za následek další hlad – v roce 1805 se jedla kůra ze stromů a jetelové paličky.

V roce 1813 táhlo přes obec a tábořilo 80 000 Prusů a ruské vojsko v síle 45 mužů. V polovině 19. století postihla obec cholera, za které zemřeli 4 občané. Ani povodeň se obci nevyhnula, velká voda byla v roce 1872.

Do roku 1881 nebyla v obci škola, proto byla zřízena expositura polické školy. Nová škola byla postavena nákladem 7816 zlatých s jednou třídou a bytem učitele v r. 1893.

Protože poslední obcí na Policku, kde nebyl ustaven hasičský sbor, byla Bukovice, došlo na shromáždění občanů v únoru 1898 k rozhodnutí o jeho založení. Zároveň bylo rozhodnuto o zakoupení stříkačky. Rozvoj textilní výroby na Policku znamenal rušení domácké výroby, tkalci přechází do továren. V roce 1907 nechal vystavět J. Goldmann v Bukovici továrnu na matrace, utěrky, rolety, ubrusy a jiné textilní zboží. Zboží bylo určeno převážně na export a firma zaměstnávala v té době 350 zaměstnanců. Obec se začíná rozvíjet, staví se nové domky – v roce 1910 jich bylo již 50 a počet obyvatel vzrostl na 348.

První světová válka zasáhla prakticky každou rodinu, na různá válčiště odešlo 97 mužů, z nichž 14 se již nikdy nevrátilo. Na jejich paměť byl v roce 1928 postaven památník.

30. léta znamenají další rozvoj vesnice – v r. 1930 postavili Sokolové za pomoci občanů sokolovnu, jsou zde další 2 malé textilní dílny, parní pila, mlýn a pila na vodní pohon, kovárna a truhlářská dílna, 3 obchody, 2 pekařství, 5 hospod. Vybudován obecní dům (č. p. 108). Zaveden vodovod, rozšiřuje se rozvod elektrického proudu do domácností.

Rozvoj pokračuje i po roce 1945 – provádí se regulace potoka, výstavba mostků a požární nádrže, oprava školy, výstavba komunikace na Ostaš a k bytovým domům, je vybudována kanalizace, nové chodníky, vybudováno sportovní hřiště, nová požární zbrojnice s úřadovnou obecního úřadu včetně společenských místností, samoobsluha potravin. V devadesátých letech byla provedena plynofikace obce, přestavba školy a školky nákladem 5,2 mil. Kč, rekonstrukce veřejného osvětlení po obci a prodloužení k Hlavňovu, Žďáru nad Metují. V bývalém textilním závodu byl umístěn sběrný dvůr a středisko podnikatelů.  

K polickému panství náležela Bukovice až do r. 1848, poté byla sloučena s Velkou Ledhují. Osamostatněna byla v r. 1877, v r. 1954 připojena k Polici nad Metují, v r. 1960 oddělena a spojena s Hlavňovem s názvem Hvězda. Nyní je samostatnou obcí.

V roce 1997 ve dnech 7. a 8. července postihla obec povodeň, kterou nikdo nepamatuje. Valící se masa vody se řítila pod silnici od vrátnice továrny až po sokolovnu. Voda zaplavila kravín, Plácek, navážku za garážemi k Hlavňovu, tenisové kurty, usedlost u Hubků čp. 4. Nezůstaly ušetřeny některé obytné domy, podmáčeny byly chodníky. Škoda na obecním majetku byla odhadnuta na 224 tis. Kč

Za celým rozvojem obce je třeba vidět konkrétní lidi – občany, kteří obec řídili po celé historické období, kteří se zúčastnili společenského života, aktivně pracovali v hasičském sboru, Sokole, sportovním klubu, v ochotnickém divadle, Červeném kříži a Svazu žen či rodičovském sdružení. Nelze zapomenout na ředitele a učitele školy, na pomoc majitele textilky a později vedení firmy Veba při řešení finančních problémů obce.